Dodávka MIGů, rakví a pilotů
Sednul by si dnes někdo do 30letého veteránu a šel závodit s nejnovější formulí? Jedině naivní dobrodruh. Bylo by to dost komické. Kdo si však dobrovolně sedne do staré, sotva létající haraburdy a půjde bojovat, je buď sebevrah nebo odsouzenec k smrti.
Proto navrhuji těm, kteří chtějí poslat naše supermoderní rezavé stíhačky do boje, aby k nim přibalili i rakve a zároveň si udělali letecké zkoušky. Pro některé je dělání zkoušek, diplomů, škol, hodností a vojenských výložek v super rychlých termínech běžná praxe.
Vstříc oblakům hrdinové.
Pro vysvětlení. Bojeschopnost letadla závisí na technickém stavu, výkonu a v neposlední řadě výbavy. Pokud se má zastaralý MIG-29 dostat do střetu s jiným MIG-29, který je servisován, upgradován a vybavován ať už zbraňovými, navigačními, obrannými a jinými systémy přímo výrobcem, tak nemá šanci a jeho životnost i s pilotem jsou 3 letové hodiny. Výrobce si vždy nechá trumfy v rukou. Jinak tomu není ani u amerických, švédských nebo jakýchkoli jiných strojů.
